Památky
Památky
Římskokatolický kostel sv. Jana Nepomuckého
Bezprostředním impulzem k výstavbě kostela na Čeladné bylo císařské nařízení osvícenského panovníka Josefa II. ze září roku 1782. Na jeho základě měly vzniknout nové kostely s vlastní duchovní správou všude tam, ,, ...kde děti farnosti jsou odděleny vodou, vysokými horami a špatnou cestou v zimní době od své vlastní farnosti nebo tam stěží docházejí..., kde domy jedné farnosti jsou od sebe vzdáleny více než jednu hodinu cesty... “ S vyměřováním stavby se začalo na začátku r. 1786, dokončena byla na jaře roku 1789 a již 5. července téhož roku kostel vysvětil ke cti sv. Jana Nepomuckého místecký děkan Ignác Uhlář. Stavba byla pouze jednolodní, neklenutá a ve srovnání se staršími kostely velmi prostá. Mobiliář kostela v Čeladné byl získán většinou z vybavení kostela sv. Jana Křtitele při bývalém františkánském klášteře v Kroměříži. Prvním zdejším lokálním kaplanem pak byl ustanoven bývalý cisterciák ze zrušeného kláštera ve Velehradě Melchior Kalivoda.
Čeladenský kostel prošel za víc jak dvě století své existence četnými drobnějšími i zásadnějšími opravami a úpravami, v r. 1974 byl změněn dle směrnic II. Vatikánského koncilu.
Za pozornost stojí jeden z bočních oltářů s obrazem sv. Isidora, patrona rolníků.
Při vstupu do areálu hřbitova je umístěn litinový kříž z roku 1834, darovaný hrabětem Chotkem. Je dokladem vynikající umělecké práce zdejší slévárny. Na presbyteriu chrámu je umístěna pamětní deska upomínající na padlé občany Čeladné v 1. a ve 2. světové válce.
čerpáno z knihy Jan Al Saheb: Z archivů a ze vzpomínek aneb...
Náměstí
Před rokem 2000 stával na tomto místě jen zchátralý objekt textilní továrny, využívaný jako sklad armády. Jak oznamuje pamětní deska, výstavba náměstí byla zahájena v srpnu r. 2000.
Probíhala v několika etapách a ukončena byla slavnostním otevřením radnice v srpnu 2008. Dnes je zde vybudováno zcela nové centrum obce s byty, obchody, kavárnami a hotelem. Starou budovu tkalcovny připomíná jen čelní stěna náměstí a tovární komín, na kterém si postavili hnízdo čápi a každoročně zde vyvedou dvě až tři mláďata.
Dominantou náměstí se stala kašna, kterou navrhl a realizoval výtvarník Petr Honzátko z Kohoutova v Podkrkonoší.
Památník Josefa Kaluse
Památník Josefa Kaluse se nachází v prostřední Čeladné kousek nad odbočkou ke golfovému hřišti. V osmdesátých letech 19. století koupila obec Čeladná od huťařského mistra Stefaniho budovu, která měla původně sloužit jako hospoda. Místo hospody však vznikla škola. V letech 1889 až 1908 se stala působištěm "valašského slavíka" - učitele a básníka Josefa Kaluse. Když se v roce 1977 vyučování přesunulo do nové školní budovy, vznikla zde nejprve Síň tradic, později Památník Josefa Kaluse.
V roce 2018 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí a v roce 2020 získal Památník Josefa Kaluse cenu Stavba roku moravskoslezského kraje 2020, přístavba a stavební úpravy.
V památníku je instalována původní dobová třída, pracovna učitele Josefa Kaluse, expozice věnována historii obce, partyzánskému odboji v době 2. světové války. Ve velice zajímavých sklepních prostorech je zřízena galerie. Zde probíhají sezónní výstavy současných regionálních umělců. Výstavy se během sezony obměňují a mnohé z nich jsou prodejné.
Otevírací doba:
Duben - červen , září - listopad: ÚT-NE 9.00 - 15.00
Červenec - srpen: ÚT-NE 9.00 - 16.00
Skupinové prohlídky možno po tel. domluvě i mimo otvírací hodiny
Roubená kaple sv. Cyrila a Metoděje
Na horním konci Čeladné u cesty na Podolánky stojí menší dřevěná sroubená kaple sv. Cyrila a Metoděje. Zaujme výraznou jehlancovitou střechou a zdobnými prvky s malbou na zakončení trámů a kolem dveří a oken.
Vedle kapličky nad pramenem zvaným ,, CyriIka “ je postaven dřevěný altánek s restaurovanou mozaikou umístěnou v kamenné nice. Mozaika zobrazuje sv. Cyrila držícího model kostela.
Obě stavby vznikly v roce 1936 podle návrhu Ing. Rosky z Kroměříže. Jejich architektura nápadně připomíná styl Jurkovičových staveb na Pustevnách. Postavila je tehdejší arcibiskupská správa lesů a statků a na náklady lesní správy byly udržovány i později.
Svým pojetím vhodně doplnily nedalekou myslivnu a navázaly na starší tradici dřevěných staveb pro lesní zaměstnance, které nechala stavět arcibiskupská správa v beskydských revírech.
Kozinec
Údolí říčky Čeladenky svírá horský průsmyk Tísňava, kterým procházela stará obchodní cesta z Moravy do Uher. V nejužším místě průsmyku strážil cestu hrádek neznámého jména, kterému dnes říkáme buď čeladenský nebo názvem kopce Kozinec. Z výšky bylo bez potíží možno kontrolovat jakýkoliv pohyb na komunikaci.. Zde, v průsmyku, bylo možno vybírat clo, budovat záseky i dávat ohňová znamení dále do vnitrozemí. Hrádek byl znám už dlouho, ale lokalizovat se jej podařilo až v r. 1981. Hrádek sám je položen na protáhlém úzkém hřebeni na prostoru dlouhém přibližné 50 m a širokém jen 5—7 metrů, v nadmořské výšce 648 m . Od okolního terénu jej odděluje hluboký, do skály vytesaný příkop a strmé, několik desítek metrů vysoké svahy. Na stavbu hrádku bylo zřejmě použito kromě dřeva i velké množství kamene, jak naznačují sesypané kameny po celém kopci. Na místě se však nezachovalo žádné kompaktní zdivo. Na konci 14. či snad v 15. století hrádek přestal plnit svou funkci. Možná zanikl při některém z nájezdů panských družin ve válkách mezi přívrženci moravských markrabat Jošta a Prokopa, snad byl opuštěn ve zmatcích husitských bouří, kdy státní moc takřka zanikla a s ní i systém ochrany hranice. Nelze vyloučit, že mohl existovat až do válek česko-uherských koncem 15. století a zaniknout v nich.
Při archeologickém průzkumu byly nalezeny zbytky keramiky a železa, např. zlomky hrnků, mís, pohárů, hřebíky, hroty do šípů luku i kuše, zdobená přezka.
K hrádku se dostaneme asi po 5 km cesty směrem z centra obce na Podolánky. Cestou míjíme kapli Cyrilku s pramenem. Pokračujeme po červené turistické značce ještě pár metrů dál a v místě zvaném Tísňavy přejdeme po mostě přes říčku Čeladenku. Po asi 200 metrech se nacházíme přímo naproti Kozinci. Abychom se dostali až k hrádku, musíme vyšplhat strmý kopec pěšinou odbočující ze značené cesty.. Nejprve dojdeme na nízké vstupní skalisko, za kterým je do skály vylámán asi 3 metrový příkop. Za ním se nachází vysoké skalisko. Z hradu je i přes bukový porost nádherný výhled na Beskydy, Frýdlant n. O. a údolí Čeladenky.
Rehabilitační centrum Čeladná
V romantickém koutu Beskyd vzniklo začátkem tohoto století sanatorium pro ostravské horníky.
Bylo pojmenováno Skalka - podle hlavního a nejbližšího vrcholu Ondřejníka. Z hlediska katastrálního se tato oblast nachází na pomezí obcí Kunčic pod Ondřejníkem a Čeladné. Lázně se nazývaly: „Lázně Skalka ve Velkých Kunčicích pod Radhoštěm“ (dnes Beskydské rehabilitační centrum v katastrálním území Čeladná).
Roku 1902 koupili usedlost „Pod Skalkou“ s hotelem „Skalka“ (dnešní Beskydské rehabilitační centrum) MUDr. Jan May a jeho žena Božena. Plánem MUDr. Maye bylo zřídit zde a provozovat lázně a sanatorium pro ostravské horníky. Jako lázeňského lékaře si přizval z Prahy svého švagra MUDr. Bohumila Müllera, který roku 1904 se svou ženou Bělou převzal polovinu vlastnického práva. Běla Müllerová se stala kmotrou studánky, která byla v areálu lázní roku 1903 zřízena.
Prvním stavebním zásahem byla přestavba budovy bývalého statku. V novém objektu bylo zřízeno sanatorium. Druhým základním objektem lázní byla budova již stávajícího hotelu Skalka. Uvedené budovy byly posléze doplněny ještě třetí ubytovací budovou, nazvanou Ondřejka. Stála zde také kaplička Nejsvětější Panny Marie. Sanatorium bylo roku 1909 zakoupeno „Báňským společenstvem ostravsko-karvinských báňských podniků.“ Od tohoto roku převzal vedení léčebného ústavu MUDr. Bartoloměj Storch. Roku 1940 bylo sanatorium přestavěno a místo hospodářských budov byly zřízeny garáže a prádelna. V letech 1948 - 1949 byl z prostředků UNRA postaven nový léčebný pavilon. Celý ústav byl v té době přejmenován na Hornický léčebný ústav Zdeňka Nejedlého.
V roce 1952 se staly pobočkou okresní nemocnice a od roku 2000 Beskydským rehabilitačním centrem, které spojuje odborné možnosti nemocnice s přednostmi lázní. Ke 120. výročí trvnání léčebné péče nese nový název Rehabilitační centrum Čeladná. Nabízí příjemnou rodinnou atmosféru, lázeňský park s rybníčkem, zoopark s kamerunskými kozami, příznivé klimatické podmínky a všude kolem krásnou beskydskou přírodu.
Roubená kaple nejsvětější Panny Marie a Ferdinandův pramen
V areálu Beskydského rehabilitačního centra se v 19. stol. u studánky nedaleko rybníčka údajně zjevila Panna Marie. Lidé začali ke studánce chodit pro vodu, protože věřili v její zázračné účinky. Jako projev díků za uzdravení nechal postavit vedle studánky v roce 1893 dřevěnou kapličku statkář Ferdinand Brázda, kterému před vznikem lázní patřil statek.
Stavitelem byl pan Emil Christoph. Ke stavbě použil trámy, které zbyly po stavbě nedaleké železnice. Kaple byla zasvěcena nejsvětější Panně Marii.
V letech 1995 - 2000 byla zrekonstruována a dnes se v ní konají bohoslužby. 17. 12. 2002 byl instalován do kaple nový zvon „Richard“ o váze 46 kg. Zvon vyrobila a nainstalovala zvonařská firma Kadlec z Halenkova. Zvon zvoní v 6, ve 12 a v 18 hodin. Větší finanční částku na pořízení zvonu věnoval slovenský zpěvák Richard Müller. U obnoveného zázračného pramene je postaven dřevěný slunečník. Chemické složení vody prý podporuje zažívací systém a pramen je v okolí poměrně oblíbený.
Ondřejka
Ubytovací budova v areálu Beskydského rehabilitačního centra. Byla postavena v roce 1908 ve stylu norských domů. Fasádu tvoří hrázděné zdivo a zdobí ji dvě fresky postav v lidových krojích.
Kaple Golf klubu Čeladná
Na golfovém hřišti PGA Course v blízkosti odpaliště jamky č. 18. stojí nová kaple v gotickém slohu. Zdobí ji sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Prospera od sochaře Jiřího Vyviala. Kapli i sochy požehnal ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz v červnu 2009.
Zdejší patron Svatý Prosper je méně známou postavou církevních dějin. Světci tohoto jména žili dokonce dva. Sv. Prosper Tiro z Akvitánie žil v 5. století ve Francii. Tento vzdělaný mnich a básník v Marseille odešel do Říma, kde se stal poradcem papeže Lva I. Zemřel v roce 463. Svatý Prosper z Reggia byl biskupem v italském městě Emilia a zemřel v 8. století.
Svatému Janu Nepomuckému je zasvěcen kostel v Čeladné. Socha mučedníka svrženého v době vlády Václava IV. z Karlova mostu v Praze zdobí mosty po celé zemi.
Hubertova chata
Lovecká chata – zámeček – se nachází na jihozápadních svazích hory Smrk (1276 m n. m.). Kolem chaty vede červeně značená turistická trasa z Horní Čeladné od kaple Cyrilky a nebo z Podolánek.
Lovecká chata byla vystavěna v roce 1910 pro olomouckého arcibiskupa Františka Salomona (Saleského) Bauera a jeho hosty, kteří se zde v horách rádi účastnili honů. Svědčí o tom vytesaný nápis na schodišti do zámečku. V roce 1984 byla chata opravena a dnes opět prochází citlivou rekonstrukcí.
Poblíž chaty se nachází upravená studánka s čistou horskou vodou.
Vlastní objekt lovecké chaty je v majetku Lesů ČR a je běžně nepřístupný.
Jan P. Štěpánek
Pomníčky
Čeladná je zapsána také do dějin partyzánského hnutí. Působily zde odddíly Za vlast, Jan Žižka a Wolfram. O represívní akci fašistů pod názvem „Akce Tetřev“, na kterou osobně dohlížel K. H. Frank, píše ve své knize Miroslav Ivanov. Na území obce působili jak sovětští, tak i angličtí partyzáni. Jejich činnost dodnes připomínají pomníčky, kterých je v obci hned několik.
- Pamětní desku Jánu Ušiakovi najdete vpravo u cesty na Horní Čeladné (zaznačeno v turistické mapě KČT), nedaleko Památníku Josefa Kaluse. Jednalo se o velitele 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.
- Na rozcestí na Horní Čeladnou se nachází pomník Bojovníka za svobodu s plastikou akademického sochaře Josefa Bílka z Hořic z r. 1953.
- U silnice směrem na Frýdlant n.O. je pomník popravených partyzánů Oldřicha Machandra a Karla Winklera z r.1962. Autorem je akademický sochař Karel Vašut z Frenštátu pod Radhoštěm.
- Pomník poručíka J. Ušiaka a jeho druhů na čeladenském hřbitově.
- Pamětní deska na partyzánskou skupinu Za vlast v Podolánkách, hájovna na Samorostlém.
- Pomníček partyzánům na Martiňáku.
- Pomníček partyzánům a malý památník R. Valentové na Kněhyňské louce pod Kněhyní.
Kostel svatého Prokopa a svaté Barbory
Podkarpatský dřevěný kostelík zasvěcený sv. Michalovi stával v obci Hliňance na Podkarpatské Rusi. Pochází z přelomu 17. a 18. století a původně patřil pravoslavné církvi. Do Kunčic pod Ondřejníkem byl převezen zásluhou ředitele Báňské a hutní společnosti v Ostravě Ing. Šebely.
Ten jej nechal do detailu rozebrat a znovu postavit na svém pozemku na návrší poblíž kunčické železnice. V roce 1931 kostelík vysvětil olomoucký biskup. Kostelík byl na novém místě zasvěcen sv. Prokopovi a sv. Barboře, patronům horníků.
O šest let později, 16. prosince 1937, v něm měli svatbu Šebelova dcera Milada s hrabětem Edwardem Larischem-Mőnichem, synem známého uhlobarona z Karviné. Svatba člena hraběcí rodiny Larischů byla významnou událostí přesahující region a v Kunčicích na ni vzpomínají dodnes.