Jsou v historii události, které pravděpodobně zůstanou navždy zahaleny tajemstvím. Mezi ně patří i dohady o tom, jak vlastně vznikla obec Čeladná.
První písemnou zprávu o Čeladné nacházíme ve „Frýdeckém urbáři" z roku 1580 a „Urbáři Hukvaldského panství" z roku 1581. V té době však podle plateb zde uváděných docházelo v Čeladné již k řadě ekonomických aktivit (kupování pozemků, provoz mlýna atd.) Dle záznamů měla tehdy vesnice údajně již 130–150 obyvatel (18 „osedlých" rodin), a to převážně sedláků, pasekářů a Valachů. Zpočátku byla výhradně zemědělskou oblastí. Historie Čeladné je ale odedávna spjata také s ostrahou obchodní cesty z Moravy do Uher, takže obec musela vzniknout daleko dříve...
Nejstarší známky osídlení lze totiž nalézt na kopci nad řekou Čeladenkou, kde údajně podle archeologických nálezů stál od konce 13. do 15. století hrádek či tvrz. Nacházel se nad levým břehem řeky Čeladenky, v úzkém údolí Tísňavy, na začátku cesty do zalesněné osady Podolánky. Stál na skalnatém hřebeni zvaném Kozinec, který vybíhá z masivu hory Malá Stolová. Spekuluje se, že již v té době mohl mít ve své blízkosti materiální základnu, tedy osadu, která ho zabezpečovala. Pokud opravdu taková vesnice existovala, mohlo jít o předchůdkyni dnešní Čeladné. Hrádek měl pravděpodobně strážní funkci, tedy chránil starou cestu z Moravy do Uher.
Co se týče názvu, především je třeba odmítnout teorie, že název Čeladná pochází od hukvaldské čeládky. V té době se používala hlavně němčina, kde čeleď a čeládka mají odpovídající německý ekvivalent der Sippe, das Gesinde, či die Diensboten... Navíc nebylo pravděpodobné, aby ve středověku název obce vznikl na počest chudiny. Mnohem pravděpodobnější je verze, že obec odvodila své jméno od řeky, v blízkosti které se lidé v dávných dobách usídlili – tedy od Čeladnice (Čeladenky). První tedy byla řeka a její název mohl vzniknout zkomolením dvou staroněmeckých slov „platit" – zahlen a „úžina" – die landege. (Tedy řeka tekoucí kolem platební úžiny.) Vyplývá to i z poslání strážního hrádku na Kozinci v průsmyku Tisňavy, kde se snad vybíraly hraniční platby (cla).
Tehdejší obyvatelé se živili převážně pastevectvím, chovem dobytka a zemědělstvím. Obživu nacházeli také v lese při těžbě dřeva, jeho svážení a plavení. V 16. století navíc došlo v oblasti Čeladné k tzv. valašské kolonizaci a s příchodem pasteveckého obyvatelstva z dnešního Rumunska, Ukrajiny a Slovenska přišel i specifický způsob života – salašnictví, tradiční zpracování ovčího mléka a vlny, kroje i zvyky, které dodnes utvářejí kulturní ráz Beskyd a jsou součástí regionální identity.
Mezi známé kapitoly historie obce patří i existence bezpečnostního sboru zemských portášů, jejichž poslání spočívalo v udržení klidu a pořádku proti loupeživým bandám a všem nekalým živlům.
V pozdější době byla Čeladná známá také hutěmi a železárnami, které vznikly koncem 17. století jako pobočka frýdlantských arcibiskupských železáren. Díky blízkým zdrojům železné rudy a dřevěného uhlí se zde vyrábělo surové železo a později litina. Železárny zanikly až ve 20. letech 20. století. Areál se nacházel v Horní Čeladné u cesty do Podolánek. V lesíku u silnice a řeky Čeladenky lze stále nalézt kamenné a betonové pozůstatky původních železárenských budov.
V průběhu 19. století zde přibyly další nové průmyslové provozy, mezi nimi například textilní továrna, která byla situována na místě dnešního čeladenského náměstí.
Počátek 20. století přinesl do Čeladné rozmach turistického ruchu, který vedl k založení lázní Skalka, známé dnes pod názvem Rehabilitační centrum Čeladná.
Za druhé světové války nepropustné lesy obce poskytly zázemí partyzánům, na jejichž odvážnou činnost upomíná nejeden památník v Čeladné.
Literatura:
Andrle, Petr: Od střech doškových až po dnešek: Obec Čeladná, 2020.
AL SAHEB, Jan – TOFEL, Stanislav – VAŠUTOVÁ, Lenka: Z archivů a ze vzpomínek, aneb, Vybrané kapitoly z dějin Čeladné. Čeladná: Obec Čeladná, 2010.
Čtení o Čeladné. Frýdek-Místek: Okresní vlastivědné muzeum, 1989.
FOLPRECHT, Jan: Lázně Skalka. Čeladná: BRC, 2001.
JUROŠ, Ladislav: Čeladná. Čeladná: Beatris, 2006.
NĚMEC, Jaromír: Z historie partyzánské obce Čeladné. Čeladná: Místní výbor NF, 1975.
TICHÁNEK, Jan a kol.: Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2006.
