Historie

Historie obce

Nejstarší památkou na osídlení na území obce jsou zbytky strážního hrádku z konce 13. století. Byl vybudován na vrchu Kozinci nad údolím říčky Čeladenky a strážil starou cestu z Moravy do Uher. Zanikl v 15. století.

První písemná zmínka o Čeladné však pochází až ze samého konce 16. století, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství z roku 1581.

Přesný původ názvu obce není znám. Soudilo se, že byla pojmenovaná podle čeládky, která docházela na Hukvaldy. Nová verze hovoří o názvu odvozeném z německého výrazu pro výběrčí místo v průsmyku, platební úžinu (p. Stanislav Tofel 2000).

Čeladná bývala zpočátku zemědělskou obcí. Její obyvatelé se živili jako pastevci, rolníci nebo pasekáři. Obživu nacházeli také v lese při těžbě dřeva, jeho svážení a plavení.

První Valaši se objevili na moravsko-slezsko-slovenském pomezí po roce 1480 a jejich dílem jsou obce, jako Trojanovice, Ostravice . Pravděpodobně i na Čeladné došlo ke smíšení Valachů s nepočetnou skupinkou domorodého obyvatelstva. Byli velmi otužilí, houževnatí, zdraví a nepoddajné povahy. Živili se pastevectvím a netradičním způsobem zpracování výrobků z ovčího mléka (žinčice, sýru, brynzy)‚ masa a vlny. Vrchnost Valachy viděla celkem ráda, protože osídlili hory, čímž zabezpečovali jižní hranice Hukvaldska a Frýdecka proti Uhrám.

Součástí Čeladné je osada Podolánky, která je typickým příkladem pasekářského osídlování zdejší oblasti v 16. století samotami, z nichž každá má svůj název, např. Samorostlý, Bařiny, Umučený, Plucnárka, Mečová, Zahrádky, atd.

Ve druhé polovině 17. stol. se životní podmínky zhoršovaly. Došlo k povstání proti pánům na Hukvaldech, kterým území obce patřilo. Povstání bylo potlačeno. Jednotlivci i celé houfy lidí utíkali do hor. Stali se z nich zbojníci, kteří ohrožovali život i majetek pánů, vrchnostenských úředníků, bohatých kupců a krčmářů. Ke zbojníkům se však později přidávali i dobrodruzi, kteří kradli a loupili na účet zbojníků. Bezpečnost v kraji měli zajistit portáši.

Portáši byli v minulosti zvláštností východní Moravy. Tento strážný sbor vznikl v roce 1638 a sloužil až do roku 1830 (téměř 200 let). Název „portáš“ pochází z latinského slova ,,porta“- - brána. Portáši strážili průsmyky - přírodní brány. Povolávali je nejen při ohrožení zemských hranic, ale také měli za úkol hájit feudální pořádek proti zbojnickým horalům a jiným nepoddajným živlům. Výběr mužstva z řad východomoravských horalů byl motivován jednak vojenským věhlasem Valachů, jednak předpokladem, že v hornatém hraničním území se může uplatnit jen člověk znalý těchto končin. Portáši měli svou stanici i na Čeladné, sídlil zde desátník s devíti muži.

V 17. stol. přineslo změnu založení železáren v obci. Správa statků hukvaldského panství se rozhodla využít nalezišť železné rudy v Čeladné a v nejbližším okolí, vodní energie a obrovských zásob dřeva v povodí Čeladenky. Hutní výroba však trvala jen krátce. Po zákazu odlesňování pohraničních hor z obav před nájezdy z nedalekých Uher byl celý provoz zastaven. K jeho obnovení došlo až koncem 18. století, kdy nebezpečí nepřátelských vpádů pominulo. Pracovala zde huť s vysokou pecí, dvěma hamry, drátovnou a slévárnou. Její existenci připomíná dnes už jen symbolický kříž z r.1847 před restaurací Kněhyně.

V roce 1880 vybudoval v bývalém mlýně místecký továrník J. V. Schabenský tkalcovnu, která se později stala majetkem bratří Zaarů. O Bernardu Zaarovi píše básník Petr Bezruč.

Tkalcovna zaměstnávala přes 100 pracovníků, většinou žen, až do roku 1951.

V roce 1784 byl na Čeladné postaven farní kostel a o 2 roky později zde vznikla první škola. Postupně byly zřizovány další školy v prostřední a horní Čeladné a také v Podolánkách. Nejslavnějším učitelem v obci byl básník Josef Kalus. Současná školní budova byla slavnostně otevřena 1. 9. 1977.

První vlak Čeladnou projel 1.6.1889, ale nezastavil. Teprve po dlouhých jednáních se zde r. 1906 podařilo zřídit zastávku.

Na úpatí Ondřejníka na hranici mezi Čeladnou a Kunčicemi pod Ondřejníkem, byl v roce 1899 postaven panem Dočkalem jednopatrový hotel s prostým názvem Skalka. Současně s hotelem byla postavena budova koupelny a mezi těmito budovami vznikla parková zahrada. Roku 1902 koupil usedlost i s hotelem MUDr. Jan May se ženou. Byl to právě Jan May, který se rozhodl, že na tomto místě zřídí lázně a sanatorium pro ostravské horníky. V r.1952 se lázně staly pobočkou okresní nemocnice a od r.2000 Beskydským rehabilitačním centrem.

Během první světové války i po ní byl život pro většinu obyvatel velmi těžký. V letech krize 1929-1937 vládla nezaměstnanost. Teprve v roce 1937 s rozvojem válečného průmyslu vzniklo více pracovních příležitostí v ostravských hutích, dolech i dalších závodech. Přesto obec žila bohatým spolkovým a kulturním životem. Tělovýchovná jednota Sokol postavila v roce 1933 Sokolovnu, působila zde tělovýchovná jednota DTJ i Orel.

S historií obce jsou úzce spojeny i osudy partyzánských skupin v průběhu druhé světové války. Mnoho pomníčků a památníků připomíná dodnes jejich činnost. Po válce našly v Čeladné svůj nový domov lidické ženy a děti.

 

 

Literatura:

Čtení o Čeladné, Okresní vlastivědné muzeum ve F-M,1989

Z historie partyzánské obce Čeladné, Jaromír Němec, Místní výbor NF Čeladná,1975

Čeladná, Ladislav Juroš, Beatris, 2006

Lázně Skalka, Jan Folprecht, BRC 2001

kalendář akcí



Novinky

01/06
Kalendář akcí - červen 2017

20/12
Restaurace Na rozcestí

V prosinci byl otevřen zrekonstruovaný Restaurant Na rozcestí. Restaurace nabízí českou kuchyni, denní menu, příjemné prostředí a ochotný personál. Aktuální informace naleznete na fb restauracenarozcesti.

Turistika

Po stopách partyzánů
Vítejte ve virtuální prohlídce turistické trasy Po stopách partyzánů. Trasa Vás nejprve provede po Čeladné a připomene tragické údalosti z minulosti. Více...
Portášskými chodníčky
Vítejte ve virtuální prohlídce turistické trasy Portáškými Chodníčky, která Vás zavede z Čeladné do Rožnova pod RadhoŠtěm. Cestou po stopách původních strážců horských průsmyků tvz. Portášů. Více...

Sportovní vyžití

Mobilní turistický
průvodce Čeladnou
V centru obce vyrostlo nové náměstí s desítkami bytů, obchodů a hotelem. Na lázeňskou tradici z roku 1902 navázalo Beskydské rehabilitační centrum spolu s nově vybudovaným centrem Lara Wellness. Také díky špičkovému 36jamkovému golfovému areálu patří Čeladná k nejnavštěvovanějším místům Severní Moravy. Věříme, že si Čeladná získá i Vaše srdce, budete se rádi a často vracet, nebo se dokonce stane Vaším novým domovem.
Moravskoslezský kraj Tento projekt byl spolufinancován z rozpočtu Moravskoslezského kraje.